Fejetony, povídky, fotky a ostatní výsledky mé duševní práce ;)

Ženské sebevědomí vs. skutečná krása

3. ledna 2010 v 23:00 | KatyRZ

Ta je dokonalá - ta postava, ty nohy, nádherné vlasy, zářící oči a ten úsměv. Určitě každý den potkáváte spoustu takových žen, u kterých se otřásáte závistí a říkáte si, proč mně pán bůh nenadělil alespoň polovinu její ch předností … Nebo nepotkáváte? Nebo se vám stejně jako mně poštěstí takové zjevení zahlédnout jednou za uherský rok a to ještě při bližším ohledání přemýšlíte, jak by její krása vypadala bez té tlusté vrstvy líčidel na obličeji … Samozřejmě se teď nebavím o pohledu na televizní obrazovky … Jak je to ale možné. Jak to, že se na televizní obrazovce setkáváme s takovým množstvím dech beroucích krasavic a když procházíme městem nikde nic … Všechny asi víme své ...

Tak proč se tolik žen v dnešní době, zabývá velkou část svého času, svým zevnějškem? Proč se jich tolik trápí při pohledu do zrcadla? Proč jich tolik touží po té vyumělkované a nereálné dokonalosti? A proč tolik mužů doma rýpe do svých žen a kritizují jejich "velké zadky" a jiné zdánlivé nedokonalosti.

Velký podíl na tomhle všem mají jistě média. Plejáda nalíčených, štíhlých a digitálně upravených krasavic nás i naše muže bombarduje ze všech stran. Ženské časopisy a také časopisy pro puberťáky se stále dokola a dokola zabývají dietami, cvičením pro vylepšení postavy a líčením. Obyčejná žena z toho nabude dojmu, že nejspíš není v životě nic důležitějšího, než aby vypadala podle ideálu krásy, který určil někdo s dokonalým, neomylným a tím jediným správným vkusem. A muži, kteří takovou krásku nemají po svém boku přemýšlí, jestli jsou normální, když se jim jejich "nedokonalá" žena líbí.

Samozřejmě, že každý ví, že existují ženy, které mají dokonalou pleť i bez make-upu a ženy, které mají dokonalou postavu i když si celé dny vozí zadek v autě a nemají téměř žádný pohyb. A pak také existují ženy, které se od rána do večera nezastaví a stejně jejich postava neodpovídá dnešnímu ideálu krásy … Nebo neví? Věřte mi. Je to tak. A víte, že i ty nejkrásnější ženy, které vídáme na billboardech mají své komplexy? To víte, že je to tak. Mají malá prsa, široká stehna, oči moc blízko u sebe … modelky se totiž svým zjevem zabývají jako něčím, co je živí a proto daleko více než "normální" smrtelnice.

Další věc, které jsem si v poslední době všimla je, že i dnešní "babičky" podléhají trendu modelek a takových žen jako je Helenka Vondráčková. Sice chápou, že celebrity vyššího věku mají za sebou naprosto odlišný styl života, ale to neznamená, že to jejich myšlení a vztah k sobě samým neovlivňuje.

Já si ale myslím, že problém je trochu někde jinde. Ten problém je v nás ženách. Znám jich kolem sebe hodně takových, které chodí po ulici a sledují ženy kolem sebe a hledají v nich nedostatky a vesele je probírají s kamarádkami: "Vidělas ji? Jak se takhle může obléknout s tou pneumatikou, co má místo břicha… . Ježíš co to má ta ženská na hlavě. Ta neviděla kadeřníka sto let. …" A proč něco takového vlastně dělají? Léčí si tak svoje komplexy? Ujišťují se, že je spousta žen, které vypadají ještě hůře než ony?

Zajímalo by mě, jestli by dnešní ženy dokázaly udělat malou změnu ve způsobu svého myšlení. Zajímalo by mě, jestli by dokázaly chodit po ulici a při sledování jiných žen hledat, co je na nich hezkého. Jestli by se dokázaly podívat na "tlustou" (rozuměj - nemá v pase 50cm) ženu a místo kritiky jejího "nedostatku" (opravdu nevím, kdo rozhoduje o tom, co je nedostatek a co plus) najít alespoň jednu věc, která tu ženu krášlí. Když se o to totiž pokusíte, zjistíte, že jen málokterá žena v sobě nemá něco zvláštního a krásného, co stojí za pohled. A pokud by tohle ženy dokázaly, bylo by hezké, kdyby to dokázaly také říct. Když by se podívaly na kolegyni v práci a řekly jí: " Ty máš tak hezký úsměv. Máš tak hezky tvarované nohy. Máš krásné oči." , bylo by na světě o jednu spokojenější ženu více. A v okamžiku, kdy by tohle ženy dokázaly, možná by nebylo tak těžké stoupnout si před zrcadlo a říct si: "Mé vlasy vypadají opravdu úžasně a moje prsa nejsou tak špatná jak se mi dřív zdálo…"

Není to otázka, kterou by vyřešilo pár dní. Je to otázka přístupu k životu, který je potřeba se učit. A je to také otázka odolnosti vůči neomaleným lidem kolem nás, kteří si léčí své komplexy na ostatních ….
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama