Fejetony, povídky, fotky a ostatní výsledky mé duševní práce ;)

Duben 2010

Beltine (povídka)

26. dubna 2010 v 21:47 | KatyRZ |  Literární pokusy
druidská kněžka

Byl to Ceanin první Beltine v roli kněžky.
Patnáct let strávila na svatém ostrově Iona a pilně se učila všem znalostem druidů. Teprve o minulém úplňku byla předvedena kněžkou-matkou před nejvyššího kněze na ostrově Mona a poté poslána sloužit lidem této osady a jejího okolí.

Podívala se na stůl a ještě naposledy zkontrolovala vybrané byliny, které přidala do horkého nápoje, který teď ležel před ní. Její dnešní úkol započne při východu slunce spojením s duchy. Použila vykuřovadla z posvátných bylin k očistě sebe samé i svého okolí od všeho zlého. Posadila se na zem a vypila připravený nápoj. Na jeho trpkou chuť byla již téměř zvyklá, i když při svém výcviku nikdy nepila odvar takto silný. Duchové začali přicházet a zjevovat obrazy. Viděla osadu rozkvést v rozpuku jara, viděla jí zahalenou a šťastnou v teplém oparu léta, viděla hojnou podzimní sklizeň a útlum v chladných měsících. Viděla několik nových dětí, mezi nimi i svou dceru, zrozených z požehnání Velké božské matky Brighit a Rohatého pána lesů Cernunna. Dětí počatých o zítřejším Beltinu. Viděla nové jaro pomalu přicházející do kraje. Uviděla vetřelce. Připluli na velkých lodích a začali kolem sebe rozsévat smrt. Viděla velkou vránu, vtělení bohyně války Babd, kroužící nad bojovníky a roztahující nad nimi ochranitelsky svá křídla. Krvavé vize začaly ustupovat. Ceana si uvědomila, že leží na podlaze a vzlyká. Ještě chvíli nechala slzy proudit a poté použila svůj druidský výcvik a vyprázdnila svou mysl. Vyslala vroucí modlitbu k Velké matce a požádala ji o ochranu nejen své osady, ale celého svého lidu a požádala tři velké bohyně války o sílu.

Bible - předchůdce fantasy

24. dubna 2010 v 21:48 | KatyRZ
bůh

Všechny věřící předem varuji, že jsem ateista a můj pohled na náboženství podle toho vypadá. Nechci svými názory nikoho ranit ani urazit.

Jako fanoušek sci-fi a fantasy literatury se ve svých oblíbených knihách často setkávám s různými druhy obvykle vymyšleného náboženství. I když, proč vymyšleného. Myslím, že v historii lidstva existovalo tolik druhů náboženství, že si snad žádné zcela nové ani vymyslet nelze. Jediné, co je možné v těchto vymyšlených knihách náboženství přidat, jsou skutečně existující božstva. Mojí asi nejoblíbenější bohyní je Píšťalka. Malá svéhlavá holčička doprovázející rytíře na jeho výpravě za záchranou královny. No řekněte, proč by bohyně nemohla trávit čas se svým oblíbeným následovníkem, třeba v podobě malé holčičky? A když je potřeba božího zásahu? Je Bohyně alespoň vždy po ruce (série Elénium od Davida Eddingse).

ZOO Liberec

18. dubna 2010 v 18:20 | KatyRZ
Pár foteček, které jsem nasbírala v Liberecké ZOO v posledních několika letech. Jen doufám, že jsem zvířátka pojmenovala správně .

Želví láska

Lví pár

Vyprávění o tom, jak naše maličká k ekzému přišla

18. dubna 2010 v 17:41 | KatyRZ

Když se nám narodila naše první dcerka, dozvěděli jsme se, že vzhledem k tomu, že jsme s manželem oba ekzematici, má asi 80% pravděpodobnost, že se u ní ekzém také projeví. Dětská lékařka nám doporučila vakcínu na "nastartování" správného fungování střev (kůže prý velmi úzce souvisí s tím, jak dobře funguje vstřebávání potravin střevní stěnou) a už jsme jen čekali, kdy to přijde. Podotýkám, že jsme v té době měli doma dokonce i kočku, se kterou si malá ráda hrála. Někdy kolem sedmého měsíce to opravdu přišlo. Na základě rad naší pediatričky i informací, které jsem si zjistila sama z internetu, jsme začali mazat kůži naší maličké indulonou a do koupele jsme přidávali speciální olejovou přísadu. Během dvou měsíců byly všechny projevy ekzému pryč. Uff - tomu říkám štěstí. Říkala jsem si, že snad pomohlo, že jsem byla vzorná maminka, která během těhotenství i kojení poctivě dodržovala zásady zdravé výživy a během těhotenství jsem prodělala jen jedno nachlazení někdy v průběhu šestého měsíce. Malá byla kojená do dvanáctého měsíce.

Vždycky jsem si přála mít dvě děti, mezi kterými by nebyl velký věkový rozdíl a proto jsme se o druhé miminko začali pokoušet už když byly první dcerce dva roky.

Jablonec

17. dubna 2010 v 16:01 | KatyRZ
Pár foteček rodného města z mého archivu ...

Radnice v zapadajícím slunci

Petřín na jaře

Společnost (29)

17. dubna 2010 v 15:52 | KatyRZ |  Fejetony a úvahy



Rodina, manželství, péče o děti, vztahy... (18)

17. dubna 2010 v 15:26 | KatyRZ |  Fejetony a úvahy




Očistné ohně Beltinu

15. dubna 2010 v 15:01 | KatyRZ
skákání přes oheň

Pálení čarodějnic je pro křesťanství podivný zvyk, jehož kořeny sahají samozřejmě k náboženstvím pohanským. Filipojakubská noc je vlastně poměrně "mladým svátkem". Germáni tento svátek slavili na počest bohyně Valpurgi, která prý byla patronkou čarodějnic (Valpuržina noc). Slované měli svoji tradici a tou bylo topení nebo bytí bohyně smrti Morany. Spolu s jejím topením odcházela z kraje zima.

Koníček ideální pro fotící maminky? Digiscrapbooking

10. dubna 2010 v 16:53 | KatyRZ
digiscrapbook

Přiznám se, že jsem donedávna nevěděla ani o existenci klasického scrapbookingu. Několikrát jsem ten název zaslechla v dětském centru, kam jsem chodila s dcerkou a pochopila jsem, že se jedná o určitou formu ozdobného uchovávání fotografií do speciálních alb. Vezmete fotečku, nalepíte do alba, přidáte nějaké ozdobné nálepky, flitry, možná sušenou květinu apod. Nic pro mě. Dejte mi lepidlo do ruky a já se přilepím k papíru. Když k tomu přidáte ještě fotografii, určitě na ní později najdete otisk mého zalepeného prstu.

Bojíte se strašidel?

7. dubna 2010 v 22:52 | KatyRZ
V zrcadle

Hned na začátku přiznávám, že se ve svém životě nijak zvlášť nezaobírám mysticizmem, spiritismem, náboženstvím ani ničím podobným. Pravda je, že máme v rodině jednu tajemnou historku, takže nemůžu říct, že bych nevěřila zarytě. U mě je to takové to - možná.Moje maminka nikdy nevěřila v boha a říkala, že kdyby bůh existoval, nedělo by se tolik zlého. Přesto ale věří v osud a je velmi pověrčivá. Je zvláštní, že v tomhle jsem šla vlastní cestou a nevěřím ani na osud (i když možná ) a rozhodně nejsem pověrčivá. Když mi přejde černá kočka přes cestu, pokochám se její krásou a pátek třináctého si užívám, jako každý jiný den. Přiznávám se, že kočárek pro miminko, jsme měli do narození malé u babičky a vlásky jsme holčičkám také stříhali až po prvním roce, ale to bylo právě kvůli klidu mojí maminky.

Sklo

7. dubna 2010 v 11:26 | KatyRZ
Takhle si má dcerka představuje diamanty ...
Sklo

Autoportrét

4. dubna 2010 v 0:16 | KatyRZ
Zase já ...
KatyRZ

Vzpomínky na Vánoce

3. dubna 2010 v 22:26 | KatyRZ
Vánoční

Když jsem byla malá holka, byly u nás Vánoce svátky stresu. Často mi bylo do pláče, když jsem maminku slyšela pronášet slova o tom, jak Vánoce nesnáší. Naši byli rozvedení a měla jsem dva už dospělé bratry, kteří k vánoční pohodě svým chováním taky nijak nepřispívali. Každý rok byla maminka ve stresu z nedostatku peněz a z množství práce, která se musela na Vánoce stihnout. Na Štědrý den byla maminka od rána v jednom kole. Nikdy mě moc k domácím pracím nepouštěla, takže i když jsem se pomoci snažila, nebyla jsem moc platná. Bratři trvali na tom, že chtějí nějaké jídlo už v poledne a večer se pak chtěli docpat slavnostní štědrovečerní večeří. Po večeři se šlo ke stromečku, kde jsem sledovala utahaný výraz v maminčině obličeji stejně jako otrávené a cynické pohledy mých starších bratrů.

Tak opravdu jen rychle o tvorbě nového layoutu

1. dubna 2010 v 1:16 | KatyRZ |  Rychlovky
Je jedna hodina ráno a po celovečerním boji a několikerém předělávání jsem konečně hotová (a docela i hotová ).  Vybrala jsem si fotečku motýlka, kterého jsem ulovila jedno jaro a trochu si s ní pohrála. Většinu večera jsem nutila manžela dělat mi kritika, tak doufám, že je s konečným výsledkem opravdu spokojený a neodsouhlasil mi ho, jen aby už měl klid . Jediné na co si asi budu chvíli zvykat je, že ten první pohled na můj blog už není tak "čistý", snad to nebude působit rušivě. Kdyby ano - dejte vědět ...