Fejetony, povídky, fotky a ostatní výsledky mé duševní práce ;)

Lidé se dělí na ty špatné a na nás

14. července 2010 v 20:08 | KatyRZ
lidé

Pozoruji dost často takovou zvláštní věc. Lidé si o lidech myslí, že jsou špatní.

Lidé jsou lhostejní ke svému okolí, lidé nejsou tolerantní k názorům druhých, rodiče se nevěnují svým dětem, lidé kradou, lidé v ostatních nehledají dobré, ale jen to špatné, děti jsou hulváti, lidé jsou tupé stádo bez vlastního názoru, lidé jsou konzumenti, lidé jsou bezohlední, společnost je zkažená, lidstvo zničí samo sebe, lidstvo si to zaslouží.


Lidé, lidstvo, společnost, rodiče a děti …. A kdo to vlastně je? Jsem to já? Je to můj manžel? Jsou to naše krásné dcery? Je to moje sousedka? Je to on? Je to ona? Jsi to ty? Copak jsme všichni tak špatní? Co ty, kdož čteš tohle povídání? Jsi lhostejný, netolerantní, špatný rodič nebo ještě horší dítě, nemáš svůj názor, zasloužíš si konec? Že ne? Ani já si to o sobě nemyslím. Možná, že jsou tací ti lidé, co bydlí v sousedním městě. Ty já neznám, tak by mohli být. Nebo možná, že to jsou ti lidé, co jezdí v červených autech. Ale to ne. Červené auto máme my. Tak ti v modrých? Modré má přeci kamarád. Možná, že jsou špatní Francouzi. Ty já také neznám. Tak mě ale napadá, že i oni možná jezdí v červených a modrých autech a myslí si o sobě, že nejsou tak špatní, za to si určitě myslí, že Češi jsou zloději. Sakra ale to já tedy nejsem! Já nekradu! Ty snad ano? To bylo jen tak na okraj. Nelíbí se mi totiž ani tvrzení, že náš národ je zkažený. Stejně jako se hlásím k lidstvu, hlásím se i k našemu národu a stále si nemyslím, že jsem špatná.

Je asi obvyklé, že si mladší generace myslí o té starší, že je lhostejná, protože si neuvědomuje, že ti starší už svou bitvu za změny bojovali. Bojovali. Uspěli či neuspěli. Získali zkušenosti. Unavily je jejich prohry a radost z výher už dávno vyvanula. Občas je ještě něco vyburcuje z jejich stereotypu, ale na ty každodenní boje za spásu lidstva, už tu mají mladší generaci. To že nevykřikují do světa své názory, to že nevyhledávají konfrontace, neznamená, že jsou tupé stádo. Možná mladé překvapí, až zase jednou zabojují za něco, co je blízké jejich srdcím. Každý máme v boji za lepší svět svůj hlas. Tak to přeci je ne? Přeci byste nevěřili tomu, že na jednotlivci nezáleží. Když ono je ale tak ubíjející stále křičet a nebýt slyšen. Každý by to jednou vzdal a upnul svou energii k naději, že jednou přijde jeho chvíle, kdy bude na jeho názoru záležet a do té doby … no do té doby by nechal spásu světa na někom jiném.

Jenže proč rovnou zachraňovat svět? Mnohdy nemůžete pomoci ani svým nejbližším. Ne protože byste se nesnažili, ne protože byste nemohli, ale protože vaši blízcí mají svůj vlastní názor na to, co je pro ně dobré. A tak vám nezbude než se naučit respektovat, jejich názor, pokud jim chcete pomoci. Nebo to vzdát. Možná, že lidstvu by také pomohlo, kdybyste ho začali respektovat. Lidstvo a společnost není nic jiného, než jeden každý člověk se svými názory, city, starostmi a radostmi. Možná se neliší jeden od druhého až tak moc. Věřím, že je dost dobře možné, že ta část lidstva, která žije v Japonsku, v Kanadě nebo třeba v Austrálii se od nás liší v mnohém, ale i oni jako jednotlivci přemýšlí sami o sobě, jako o dobrých. A svá rozhodnutí činí tak, aby ve svých očích dobrými zůstali. Mají na spoustu věcí jiné názory než my, ale stejně jako naši blízcí, je kvůli nám nezmění a zaslouží si přesto náš respekt, alespoň tak dlouho, jak dlouho budou oni stejnou službu prokazovat nám.

Myslím teď na všechny ty války, které lidé rozpoutali a ještě rozpoutají. Stačilo by, aby respektovali právo druhého na své vlastní názory, rozhodnutí, víru … Respekt musí být vždy oboustranný! Jenže v okamžiku, kdy se takového respektu jedné straně nedostává, má ta strana právo se bránit.

Viděla jsem (bylo to v psané formě, proto ne slyšela) nedávno někoho vyjádřit názor, že nenávist vzbuzuje jen nenávist a láska zase lásku. Nemyslím si, že musíme ostatní za každou cenu milovat, aby byl svět lepší. Stačí trocha respektu a začít bychom měli sami u sebe. Co takhle začít tím, že nebudeme každého jednoho z nás odsuzovat, jako špatného. Já taky nejsem špatná, proč bys měl být ty?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Cirrat Cirrat | Web | 14. července 2010 v 20:32 | Reagovat

Mohu ti vřele poděkovat? Ano? Tak si představ, že slyšíš náramný poplesk, protože tenhle článek si ho zaslouží...

2 TheJmoto TheJmoto | Web | 14. července 2010 v 21:00 | Reagovat

Je to krásně napsané a je zajímavé jak dokážeš "mluvit" ke čtenářům, pokládat jim řečnické otázky a tak ;-)
Já osobně říkám svoje názory pořád a nikdy si je nenechám vyvracet. O národu si asi taky nemyslím, že je nutně zkažený, ale někdy takový pocit opravdu mám. Že jsme prostě "jenom zaprdění Češi" a nikdy možná nebudeme jiní. Ať už jde o blbou politiku, školství nebo obyčejný rozhovor, vždycky se někdo snaží ti tvůj názor poupravit, překroutí si ho a nebo tě za něj odsoudí. Takže už i já jsem zjistila, že je někdy opravdu lepší být potichu (chtěla jsem napsat "držet hubu", ale řekla jsem si, že budu slušná :D  )

3 Tenny Tenny | Web | 14. července 2010 v 22:11 | Reagovat

Musím jen tiše přikývnout.
Kdo jsou ti "zlí"? Pokud bychom to brali tak, že zlý člověk je ten, který si o sobě doopravdy v hloubi duše myslí, že je zlý, nenašli bychom jediného človíčka.
A pokud bychom to brali tak, že špatný člověk je ten, o kterém si to myslí druzí, byli by špatní všichni.

4 tom-bill-twincest tom-bill-twincest | E-mail | Web | 14. července 2010 v 23:08 | Reagovat

ahojky máš fakt luxusný blog :) spriateluješ? a meníš ikonky? odpíš na moj web :) pa

5 leni leni | Web | 15. července 2010 v 23:57 | Reagovat

To je zvláštní, není to poprvé, kdy někdo v článku reagoval na můj komentář někde na blogu AK.
Článek je skvělý, i když já bych ty ideály úplně nezahazovala. Pořád ještě chci zachránit svět... nebo aspoň ten kousek, na který stačím...

6 lapis lapis | Web | 20. listopadu 2010 v 16:47 | Reagovat

Mohli by sme nadávať že politici sú zlý, že nadriadený nás bičujú, že spoločnosť nás ignoruje, že svet sa zbláznil. Kto je za to zodpovedný ? On keď hľadáme vinníka tak ho väčšinou nájdeme keď sa pozrieme do zrkadla. Ono väčšinou otázka nestojí čo je dobré a čo zlé, ale čo je ľahké a čo správne. Svet nie je až taký záhadný keď dôjde na riešenie tejto otázky. Možno sa nám zdá že politika je špina ale sami už nechceme do nej aktívne vstúpiť, pretože je ľahšie sedieť na zadku a chŕliť zo seba tie city, dať si jeden, dve piva a zas sa stať len jedným z davu. Pokiaľ jediné v čom som majster je ohýbať chrbát, tak sa nemôžem sťažovať že všetci budú do mňa kopať. Však je to tak ľahké si kopnúť. Ano ako ste spomenuli, rešpekt. Rešpektovať samého seba je tam kde treba začať. No ono to nie je zadarmo, rešpekt za získava postupne, nie je to vec lusknutia prstov. A tak sme sa znova okľukou dostali k tej životnej otázke: čo je ľahké a čo správne.

7 KatyRZ KatyRZ | Web | 20. listopadu 2010 v 16:49 | Reagovat

[6]: Myslím, že otázka není zda si někdo zaslouží respekt, ale že má každý právo na svůj názor a tuto skutečnost je třeba respektovat.

8 lapis lapis | Web | 1. prosince 2010 v 20:21 | Reagovat

[7]: Ono všeobecné pravdy (ako rovnosť, sloboda, právo na niečo ...) paradoxne všeobecne nefungujú. Fungujú vtedy keď všetky strany ich rešpektujú, lenže my nežijeme v ideálnom svete a tie práva len tak nedostaneš (dostaneš len akúsi ich ilúziu), treba sa o ne hodne posnažiť. To je aspoň môj pohľad, nelamentovať aký ten svet je prehnitý a niečo preto urobiť aby bol lepší. Lenže ono je ľahšie sedieť pri tom pive v teplucku a krčmovej vrave.

9 KatyRZ KatyRZ | Web | 1. prosince 2010 v 20:59 | Reagovat

Ano myslím si, že by měl každý začít u sebe a pokud já nedokážu akceptovat to, že má někdo jiný právo na svůj jiný názor, nemůžu čekat, že to bude fungovat na nějaké vyšší úrovni ... A o tom vlastně asi celé to moje dlouhosáhlé povídání bylo :-D .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama