Fejetony, povídky, fotky a ostatní výsledky mé duševní práce ;)

Leden 2011

Nový fantasy seriál, na který se těším

30. ledna 2011 v 10:34 | KatyRZ |  Rychlovky
Znáte fantasy ságu Píseň ledu a ohně od G. R. R. Martina (recenze zde)? Někteří z vás ano, někteří ne. Pokud si ovšem říkáte milovník fantasy, je tohle jedna z věcí, které by vám neměly uniknout.

Tuhle ságu si jako předlohu svého seriálu Game of Thrones vybrala HBO a na pilot se můžeme těšit už 17. dubna 2011. Těžko zatím soudit, ale převládá u mě naděje, že to bude podstatně lepší zážitek, než zjemnělý seriál Legend of the Seeker, který udělal z brutální a sadistické fantasy jen slabý odvar.

Info o chystaném seriálu v aj zde a v čj zde


Mé literární pokusy

27. ledna 2011 v 21:02 | KatyRZ |  Literární pokusy
Nová rubrika

Dlouho jsem se bránila zavádění takové rubriky. Víte proč? To je přeci zřejmé - ze strachu, že si to nikdo nepřečte.

Takže, co v téhle nové rubrice zatím můžete najít:

Nejpyšnější jsem na povídku Sázka - není to čistá fantasy, ale spíš mystery - je to o kontrastu dobra a zla nebo chcete-li jedná se o variaci na biblickou knihu Jób.

Pak tu naleznete povídku s názvem Zkouška, která je prý trochu tajemná a trochu romantická. Co se stane, až z nebe spadne poslední hvězda? Už teď na světě nezbyl téměř žádný život ...

Beltine - Jak asi probíhaly keltské oslavy Beltinu (dnešní pálení čarodějnic) a jaký mohl být život druidské kněžky v době, kdy se Řím chystal k nájezdům? Byl to krutý život?

První láska - tak tohle je něco, co jsem napsala, když mi bylo možná čtrnáct. Netuším, jestli to spadá pod nějaký slohový útvar. Každopádně jsem byla platonicky a z povzdálí zamilovaná asi dva roky ;) a tohle je o NĚM :).

Chce-me tvou duši - Tahle fantasy povídka je spíš o atmosféře (no dobře Sikare) na tanečním festivalu, takže asi dost nuda, ačkoli to může být zajímavé a originální, alespoň ze začátku (jak podotkla Temnářka).

Ukázka z mé knihy - a tady je sněhová ukázka z mé knihy, kterou jsem nazvala Život a je poetičtější, než zbytek mého (samozřejmě že fantasy) dílka.

Vánek - druhá tentokrát erotická ukázka z mé knihy

Pro koho já to vlastně píšu?

27. ledna 2011 v 19:34 | KatyRZ |  Psaní o psaní
Pro autora je obrovské zklamání, když jeho dílo nikdo nečte (namlouvejme si, co chceme ...). Ačkoli mě psaní moc baví, moje mysl se stále horlivě vrací k myšlence - komu by se tak asi mohla moje knížka líbit? Nikdo mě nenapadá - ouvej. Znám jediného člověka, který kdy četl stejně temnou fantasy literaturu, která se líbila mně, jenže ten má jednu velkou nevýhodu. Je to chlap. Proč to považuji za nevýhodu? Jsem ženská, možná moje fantasie tíhne k temnotě, možná jsem dost úchylná, abych napsala zvrhlou (rozuměj zajímavou) erotickou scénu, ale pořád je ve mně něco romantického a ženského, co se zabývá takovými těmi blafy, jako je láska, ženská touha po tom být chráněna (takže fakt nejsem schopná napsat drsnou hrdinku jakou je Tina Salo - ble nemám ji ráda :)) a …. Právě jsem přišla na druhý nedostatek, který tenhle člověk má - nemá děti a jak už jsem zmínila první díl se jmenuje Potomci a není to jen tak z legrace.

Přeci nemůžu své temné a trochu úchylné dítko vrazit do ruky holce, která si v životě z fantasy přečetla jen pár upířin - všichni ti kouzelní tvorové v ní budou vyvolávat pocit, že mi přeskočilo. Ne, potřebuji fantastu, kterému nevadí ženský pohled na věc a nebude strachy zavírat oči, když se stane něco brutálního.

Nechci, aby moje dítko jako první četl někdo, kdo je mi blízký a kdo se bude půlku knížky zabývat tím, jestli je mu tahle postava podobná, či není a jak jsem té postavě mohla provést něco tak strašného nebo nedej bože tím, jakou asi trpím sexuální úchylkou, když dokážu "napsat" takový sex.

Cirrat jednou na svém blogu zveřejnila článek na obdobné téma a já si říkám, pro koho vlastně píšu? Vždyť v mém okolí stále převažuje množství těch, kteří si myslí, že je fantasy trapná béčková literatura a když už si někdo fantasy přečte, směřuje spíš k pohádkám - ať k těm romantickým nebo těm Tolkienovským (ano jistě velké prstenovské zlo - ale to podání … ). A já se snažím (netuším zda úspěšně) vytvořit něco, co je, ačkoli plné "pohádkových" postav, především o lidských pocitech, o jejich největších obavách a tužbách, a možná taky o něčem větším, o čem nemíním mluvit (pointa se nevyzrazuje že ne? ;) ).

Zkouška - povídka (závěr)

27. ledna 2011 v 17:53 | KatyRZ |  Literární pokusy
Když spadne poslední hvězda

Probudila se a jako všechny předešlé dny si nejprve několik minut užívala tu prostou skutečnost, že je ve světě světlo. V okamžiku, kdy si vybavila včerejší hrubé odmítnutí, se její nálada rapidně zhoršila. Nikdo ji nepřipravil na to, že budou její povinnosti tak těžké. Myslela si, že všichni muži jsou stejní a pokud se jim žena sama nabídne, nedokážou odolat. Pokud tomu tak opravdu bylo, mohlo to znamenat jedině, že je mimořádně ošklivá, nepřitažlivá a ve svádění nešikovná. Co si jen počne? Měla chuť zavrtat se zpátky pod deku a nevylézt dřív, než za sto let. Naneštěstí už si Bram všiml, že je vzhůru. Stejně jako včera na něj nepromluvila ani slovo, vědoma si toho, že je její chování zaviněné uraženou ješitností a že jí to v plnění úkolu rozhodně nepomůže.

Zkouška - povídka (3. část)

26. ledna 2011 v 19:06 | KatyRZ |  Literární pokusy
Yas opatrně otevřela své blankytně modré oči. Všude bylo tolik světla. Chvíli bez hnutí ležela a užívala si jeho existenci. Z klidu ji vytrhl pohyb, který zaznamenala koutkem oka. Otočila hlavu. Tak to je tedy on, ten muž s krásným hlasem. Bram. Na její vkus byl příliš velký, ale na tom nezáleželo. Bohyně do ní vstoupila a osobně jí sdělila své požadavky. Byla to obrovská pocta pro takovou bezvýznamnou, čerstvě vysvěcenou matriánku, jakou byla Yas a ona nemínila důvěru Bohyně zklamat. Co na tom, že jí i přes veškerou teoretickou přípravu, zadaný úkol děsil.

Jaro z archivu

25. ledna 2011 v 20:39 | KatyRZ
Fakt už se nemůžu dočkat. Obzvlášť, když se to tu zase sype z nebe, jako by chtěl někdo překrýt všechny barvy a tím hnusným studeným hnusem nás umořit ...

Nikdy jsem se nedokázala rozhodnout, jestli se mi víc líbí prvosenka nebo petrklíč ...
Prvosenka

Sněženka podsněžník taky není špatné jméno ...

Zkouška - povídka (2. část)

25. ledna 2011 v 19:09 | KatyRZ |  Literární pokusy

Muž byl vysoký, a přestože, se k ní skláněl, musela Yas vyvrátit hlavu, aby si ho prohlédla. Její pokus byl ovšem k ničemu, protože jeho tvář neozařovalo zhola nic. Neviděla dokonce ani lesk jeho očí a to ji přivádělo k šílenství. Nikdy v životě nebyla tak vyděšená, jako v posledních dnech. Od té doby, co sestra Mel zmizela, tak jako v posledních létech všechno, nepotkala živou duši. Mužova přítomnost jí dávala naději. Věděla, že by mu neměla důvěřovat. Věděla, že jsou muži krutí a jediné co dokážou je ničit, to co ženy stvoří, jenže slyšet po tolika dnech jiný lidský hlas, než ten svůj, bylo tolik příjemné. Když ten hlas navíc hladil, jako ruka matky představené v tichém večerním šeru, měla problémy, ovládnout svou touhu, schovat se v jeho náručí. Uvědomila si, že by její vychovatelky zklamaně krčily obočí, nad její slabostí a proto se narovnala v ramenou a ovládla svůj hlas.

Zkouška - povídka

24. ledna 2011 v 18:59 | KatyRZ |  Literární pokusy
Na blogu Spisovatelé byla vyhlášena literární soutěž. V anketě vyhrálo volné téma "Až spadne poslední hvězda", dostala jsem nápad (někdy se nezadaří, ale tentokrát nápad přišel a bral téma poměrně doslovně). Psala jsem na Vánoce, takže zapůsobila atmosféra a povídka není tak temná a erotická, jak původně měla být. Myslím, že je jenom dobře, že ještě dokážu napsat taky něco "pěkného" ;), ačkoli je to opět fantasy.  Dneska tu pro vás mám její první část (nevím, jestli by byl dobrý nápad zveřejnit těch deset stran najednou - četl by to někdo? :) ) ...

Ještěd v létě

24. ledna 2011 v 18:26 | KatyRZ
Venku sychravo - správný čas vytáhnout opět nějaké archivní fotky a nejlépe z léta. Takže výlet na Ještěd v létě 2004 ... (Opět foceno ještě starým 3 megovým kompaktem.)

Cesta nahoru

Ještěd ...

Ukázka z mé knihy

23. ledna 2011 v 11:06 | KatyRZ |  Literární pokusy
Pořád se tu zmiňuju o tom, že už od jara píšu, ale nikdo nevíte o čem . Knížka má pracovní název Stíny Moci: Potomci. Moci opravdu s velkým M - jedná se totiž o sílu, která byla některým tvorům dána a která jim umožňuje "kouzlit" a možná, že její vliv spočívá i v něčem jiném. Potomci - vzhledem k tomu, že je to opravdu o potomcích a potomky musí někdo "vyrábět" občas si říkám, jestli to není nejdelší fantasy porno, co kdy kdo sepsal . Jedná se o první díl a pravděpodobně budou tři (rozhodně už je mám v hlavě).

Takže mám tu pro vás připravenou anotaci a ukázku. Budu vděčná, když se najde někdo, kdo se k anotaci vyjádří (říká toho dost? nalákala by vás ke čtení?). Možná je v ní napsáno příliš málo z děje (a zmíněno příliš malé množství postav) - už jsem taková i když píšu recenze knih, snažím se prozradit ze samotného děje, co nejméně.

Povídání o novém CD Ondry Rumla Proměna

1. ledna 2011 v 21:39 | KatyRZ |  Rychlovky

Nepatřím k lidem, kteří by se cítili být fundováni ke kritice, jakékoli hudby. Obvykle je to u mě na úrovni líbí, snesu, nesnesu. Když mám chuť zakřepčit si po bytě, pustím si nějaké techno (nesnáším taneční muziku, do které se snaží někdo zpívat, protože zpěv obvykle nestojí za nic), k poslechu to u mě vedou kapely, jako jsou U2, Keane, Linkin Park či Muse a když píšu, pustím si do sluchátek nějakou orchestrálku (obvykle nějaký soundtrack). Co se týče české hudby, už jsem dlouho nic nového neslyšela, naposledy jsem si oblíbila první CD Anety Langerové a u toho druhého už jsem se k uzoufání nudila.

Jenže, jak se můžu nevyjádřit k CD Ondry Rumla, o které jsem si napsala ježurovi a které mi i s věnováním přinesl fotřík přímo od Ondry, který byl, jak se zdá na svátky doma v Jablonci. Samozřejmě, že jsem zaujatá - nedokážu Ondrovi nefandit, jenže na druhou stranu jsem měla docela velké očekávání. Musím říct, že má očekávání byla více než naplněna a já se při asi pátém poslechu CD přistihla, jak jsem na Ondru pyšná. Nechtějte po mě rozbor hudebních žánrů (ačkoli i já jsem poznala, že jich je na CD vícero ;)) nebo hodnocení jednotlivé skladby hudebních nástrojů (rozhodně to zní, jako by na ty nástroje skutečně někdo hrál!), ale pár postřehů pro vás mám.