Fejetony, povídky, fotky a ostatní výsledky mé duševní práce ;)

Učení na nočník

2. března 2011 v 20:42 | KatyRZ

Netřeba vymýšlet výstižnější název článku pro téma, kterým se alespoň jednou zabývá asi každá maminka. Jak se zbavit plen a naučit potomka na nočník. Když se moje starší slečna učila na nočník, hledala jsem na internetu zaručené rady a prošla asi všechno, co bylo k sehnání. V té době jsem se dozvěděla jen to, kdy dítě na nočník dát (tzn. kdy je připravené), to že mám zůstat klidná a když se zadaří dítě pochválit. Ale jak na to? Mám dítěti plínu vzít a nechat ho bez ní? Nebo mu mám každých dvacet minut plínu sundat a posadit ho na nočník?

Tak jak jsme to tedy zvládli? Koupili jsme nočník poměrně brzy a jednou za čas na něj malou posadili, aby se, jak to říkala tchýně, nočníku nebála. Když bylo malé asi osmnáct měsíců, pokusila jsem se o systém, sundám, nandám plínu a málem mě z toho kleplo. Mám lepší věci na práci, než celý den sundávat a nandávat plínu a kalhoty. Moje malá na to měla stejný názor a myslím, že byla tak akorát zmatená. Proč čůrat na nočník, když mám plínu?


Čekala jsem tedy na signál, že už je na nočníček dost vyspělá a když jsem žádný nevypozorovala do druhých narozenin, řekla jsem a dost. Plínu jsem prostě zrušila a připravila si nervy, hromadu náhradního oblečení a mop. Trvalo přesně týden, než jsme slavili úspěch. Týden neustálého praní a uklízení loužiček. Kdykoli jsem si vzpomněla, zeptala jsem se malé, zda nepotřebuje čůrat, případně ji zkusmo posadila na nočníček a trochu ji u toho zabavila. Kdykoli se zadařilo, bylo z toho velké tleskání a jásání. Ujišťuji vás, že po několika dnech střídavých úspěchů i neúspěchů mi občas ujely nervy a já si i zakřičela. Malá to naštěstí unesla bez následků. Po sedmi dnech jsme uměli na nočník a plínu měli jen na noc.

Mladší dcera začala vysílat signály připravenosti už asi na devatenácti měsících (neptejte se jaké, já už vážně nevím, možná sledovala ségru na záchod?) a tak jsme zkusili osvědčenou metodu. Plína dolů a připravit mop. Během týdne jsme měli plínu jen na noc a asi od dvacátého šestého měsíce jsme bez plen úplně.

Jen chci poznamenat, že maminky, které si naučí děti na noc pít (například je pitím uspávají), mají později zaděláno na problém. Malé děti, které se učí strávit noc bez plíny, by na noc logicky moc pít neměly.

A teď pozor. Není to tak jednoduché, jak se zdá. Připravte se na to, že se dítě čas od času počůrá ještě několik let. I ta moje pětiletá se jednou za dlouhé měsíce zapomene a ozve se: "Jejej. Já se počůrala." Mimochodem zrovna včera jsem narazila na tyhle stránky o nočním pomočování - může se také hodit.

Představme si ale situaci, že nám náš skvělý cvičebně-čůrací plán (ať už je jakýkoli) něco naruší. Tak třeba máme extrémně šikovné dítě, které se naučí ještě před rokem a půl bezvadně chodit na nočník. Pak přijde nějaká ta nemoc, dítěti není dobře a mi ani nemáme to srdce ho tahat z postele na nočník. Šup a problém je tu. Je po nemoci a dítě ne a ne se na nočník vrátit. Odborníci radí, nechat dítě být. Nočník schovat a o čůrání do plen se nezmiňovat. Doporučují počkat měsíc, dva a pak zkusit učení od začátku.

Jenže vydržíte opravdu dítě nepeskovat? Nezmiňovat se "nenápadně" během hovoru, jak je sousedovic Anička šikovná, když sedí na nočníčku? Dítě tohle všechno vnímá a může se vám stát, jako chudince mojí kamarádce, že před dítětem řekne slovo čůrat a ono se odvrátí a tváří se, že neposlouchá.

Čas běží, na dítě už okolí kouká, jako by nebylo normální, nervy jsou na pochodu a v neposlední řadě se ta plínková legrace pěkně prodražila. Nejspíš teď zním, jako bych pro vás měla nějakou zaručenou radu a to já nemám. Bohužel. Můžu vám říct jen svůj názor - hlavně dítěti dejte najevo, že ho milujete i s plínou a ono už si najde cestu samo. Dříve nebo později. No viděli jste už někoho, kdo by z těch plen nevyrostl?

Na závěr mám pro vás Záchůdkovou pohádku, o kterou mě požádala kamarádka. Je určená těm větším dětem, které už dokážou vnímat delší text. Kamarádčině dcerce je 30 měsíců, a protože si oblíbila mou předchozí pohádku o hrdinkách, které osobně zná, zkusily jsme to. Jestli nastane nějaký úspěch - těžko říct. Každopádně pokud to s pohádkou budete chtít zkusit, můžete si do pohádky doplnit jména dětí, které vaše dítko zná a které už umí na záchod. Nakonec zase použijte jméno vašeho dítka.

Přeji hodně zdaru!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | 11. září 2014 v 23:26 | Reagovat

Ahoj Holky, my to zvládli podle tohohle povídání: http://www.erada.cz/?p=934 . Jednoduché, jasné a fungovalo to. Podpořili jsme to tím, že bylo léto, malá chodila nahatá a co nejvíc venku. Pa Lenka

2 NathanBum NathanBum | E-mail | 18. ledna 2018 v 14:39 | Reagovat

Hello. And Bye.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama