Fejetony, povídky, fotky a ostatní výsledky mé duševní práce ;)

Kýč květovaný, kvítkovaný, můj

2. května 2011 v 18:04 | KatyRZ |  Psaní o psaní
Já vím, já vím. Nemáte to se mnou lehké, ale stejně jako se přiznám k tomu, že jsem si oblíbila zářícího Edwarda, klidně přiznám, že mám slabost i pro jiný třpyt. Koho nezajímají řeči pokračuje dále rovnou k fotečkám ;).


A vůbec - malé zamyšlení na začátek. Co já jsem to vlastně za člověka. Miluju růžovou (od dob druhého těhotenství, takže s tím mají určitě, co dělat hormony) a při tom zálibně pokukuji po černé kůži a nejlépe s vysokým šněrováním. Ovšem neutrácím za věci, jež pro mě nejsou praktické, takže to prostě vyhraje růžová halenka. Co by asi šéf řekl na kožený korzet? :D Miluju sladkobolné milostné příběhy, ve kterých hrdinové trpí - jen ať prosím vás skončí happy endem. Nejoblíbenější kniha je Barkerova Imagika jemně řečeno dark fantasy, a pokud bych vybírala dál našli byste Goodkindův Meč pravdy nebo Martinovu Píseň ledu a ohně. Když píšu, nikdy se nedokážu vyhnout alespoň zmínce o vztahu mezi ženou a mužem a obvykle raději než zmínku rovnou i nějakou tu lásku. Na druhou stranu nezapomenu na sex a násilí. Nebojuji mermomocí proti klišé a kýči, protože to jsou záležitosti, které mám v určité míře ráda a vyvolávají ve mně emoce... západ slunce, rudý tulipán, něha v očích, láska až za hrob.

Tak teď už ty fotečky ;)...






 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miselle Miselle | Web | 2. května 2011 v 19:09 | Reagovat

Krásné, jarní květiny, plné magické energie! Miluji jarní přírodu a právě v takové dny vyběhnu s mptrojkou v uších ven, do přírody... Na pole plašit koroptve a zajíce (bydlím na vesnici). Ale k tomu "klišé".

Myslím že žádný spisovatel se mu nevyhne, a mnohem větší kýč je nenacpat do povídky žádný kýč. Víte jak to myslím - důsledně se vyhýbat jakékoliv romantice, krásným západům slunce... Některé pojmy nepotřebují desítky stran popisů... Vyvolají vjem hned. Ani já se klišé a kýčům nevyhýbám - naopak. Ukazuji je v jiném světle. Protože i můj život je - nečekaně - plný krásných kýčů (romantika, slzy, bolest, zklamání...) nebo na papíru vypadajících klišé (otázka života a smrti, volba mezi dvěma muži, násilí, strach, intriky, boj samy se sebou...). Takže bystře vytaste zbraně a nebojte se světu ukázat své zamilované romány, ženštiny! (Stydím se před všemi intelektuály, i já píšu červenou knihovnu. :-D)

2 KatyRZ KatyRZ | 2. května 2011 v 20:01 | Reagovat

[1]: Tak se nestyď. Intelektuál si jistě najde svého čtenáře, stejně jako my ;). Každému se líbí něco jiného a mně se nelíbí to do krajnosti hnané brojení proti kýči. Ovšem naprosto chápu Temnářku, která po dvacátém pátém přečtení básně obsahující andělské perutě, slzy a krev - zvrací. Čeho je moc ... :D.

Ovšem, co se týče psaní červené knihovny - jediné, co by se k tomu dalo přirovnat byla Zkouška - povídka do "hvězdného" sborníku. Jinak se u mě zatím moc happy-endy nekonají ...

3 pavel pavel | Web | 2. května 2011 v 22:35 | Reagovat

Krásné fotky. Skoro tě podezřívám, že chodíš vodou a kropíš sama ty kytičky. :-D

4 KatyRZ KatyRZ | 3. května 2011 v 13:14 | Reagovat

[3]:Prosím tě s vodou? To byla minerálka, aby se to víc třpytilo :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama