Fejetony, povídky, fotky a ostatní výsledky mé duševní práce ;)

Dům rozkoše 5 - Rusalčin polibek

19. června 2011 v 21:22 | KatyRZ |  Dům rozkoše

18 +

Pátá část erotických příběhů z Domu rozkoše je tu. Tentokrát konečně slibovaná fantastika - nebo ne? Kdo ví?

Přidávám slíbené varování - jedná se o erotické povídky (proto prosím pěkně 18+) tzn., že je nedoporučuji číst na veřejnosti těm z nás, na kterých mohou být následky čtení zjevně viditelné ;).

Zatím se nikdo neodvážil přijít s vlastním nápadem, s vlastním erotickým snem, takže tímto vás vyzývám k napravením a vaše nápady chci vidět zde

První část série zde
Předchozí část zde


Rusalčin vášnivý polibek pod perexem ...



Pozoroval jsem, jak si Áres odvádí svou Afroditu, stál jsem dost blízko, abych jejich hru na jména zaslechl a říkal si, že alespoň někdo si tu evidentně splnil své sny. Díval jsem se za nimi a souhlasil, že je žena opravdu krásná, jako mořská pěna.

Mé sny byly nesplnitelné, nadpozemské, fantasijní, jednoduše nereálné a já to věděl. Přesto jsem doufal, že se tu najde alespoň obyčejná žena, která by se mnou hru na vzrušení chtěla hrát. Sešly jsme se tady přeci pro své zvláštní sny ne? Nebo jsem byl jediný, koho sem nalákala ta větička v inzerátu? Nerozuměl jsem sám sobě. Jak mě ten inzerát mohl přesvědčit?

Myška od vchodu mě zavedla do koupelny, asi abych se v navoněné ženské společnosti cítil dobře. No dobrá, asi spíš proto, aby se ženská společnost cítila dobře se mnou. A pak mě zavedla do tohohle sluncem ozářeného sálu. Bylo tu zatracené horko a přesto, že jsem měl na sobě jen krátký lehký župan, přemýšlel jsem, jestli by mi nebylo lépe zpět ve sprše. V ten okamžik jsem si uvědomil zurčení vody. Rozhlédl jsem se, ale nikde jsem žádnou neviděl. Šel jsem tedy po zvuku.

Prošel jsem kolem několika žen, ale žádná mi nevěnovala ani pohled. Co nadělám? Jsem jen obyčejný stárnoucí muž, jeden z tisíce. Zvuk mě mezi sloupy zavedl do zahrad. Po cestičkách mezi stromy jsem došel až k fontánce. Socha ženy, víly, rusalky klečela na zemi a mezi dlaněmi jí stékala voda, která se v malých kaskádách tříštila o kameny a vytvářela tam malý vodopád, který končil v říčce pod ním.

Socha byla téměř živoucí, stvořená se zjevnou vášní. Mé prsty neodolaly a natáhly se k tomu chladivému kameni, aby se dotkly ladné křivky šíje pod vlnami vlasů. Sešel jsem k říčce a všiml si, že jen o kousek dál ústí do malého jezírka. Kde se tady uprostřed města, za zdmi obyčejného žlutého domu vzalo takhle kouzelné místo, mi bylo záhadou. Vzduch tu voněl zelení a vlhkostí a žádné městské zvuky nerušily zdejší poklid.

Upocenou dlaní jsem pohladil říční hladinu. Voda se třpytila čistotou a deformovala odraz dna pod ní.

"Aaach," ozvalo se ženské povzdychnutí, zmateně jsem se rozhlédl. Asi jen vítr v korunách stromů. Nabral jsem vodu do rukou a žíznivě se napil. Byla… zvláštní, sladká i peprná, lahodná a nabitá energií. Byla vzrušující. Byla omamná a žádoucí, jako rusalka, která ji střežila. Zatoužil jsem po jejím chladivém objetí.

Vkročil jsem do mělké vody, která mi dosahovala sotva k lýtkům a slastně zamručel. Bylo to přesně tak osvěžující, jak jsem si představoval. Pomalu jsem brouzdal vodou k jezírku. Vlažné kapičky mi při každém kroku ulpívaly na kůži a s chladivým pohlazením stékaly zpět k ostatním. Cítil jsem zhoupnutí svého vzrušení.

Je to jen má fantasie nebo mé nárty a prsty zasypávají polibky a vlhká pohlazení? Záleží na tom, zda je to skutečné? Jemné prsty při každém mém kroku přejížděly po hladké kůži a mé vzrušení už se nehoupalo, ale stalo se pevnou jistotou.

Došel jsem k jezírku. Široko daleko nebyl nikdo, komu by to snad mohlo vadit a tak jsem župan odhodil na břeh. S každým dalším krokem stoupaly něžné doteky výš a výš a také víc hřály. Svádivé polibky mi zkrápěly lýtka, horoucí doteky stoupaly k mým stehnům.

Cítil jsem, jak kolem víří proudy, jako by se kolem mě voda omotávala. Toužil jsem udělat ještě jeden krok, aby se do té neočekávané vášně ponořil i můj vzrušením naběhlý penis, ale voda mě nepustila. Její síla mě zvedla ze dna a položila na hladinu.

V prvním okamžiku jsem si připadal směšně, jako lidská loďka s trčícím stožárem, ale má náruživá společnice mě nenechala tomuhle pocitu podlehnout. Věnovala se mým nohám, hýždím, zádům, krku i hlavě. Nikdy jsem nic takového nezažil. Její síla mě hnětla, líbala i hladila zároveň. Chladila mě a hřála, až moje nervová zakončení, v naprostém zmatení, podlehla dojmu, že jsou všechna jednou velkou erotogenní zónou.

Krev mi tepala celým tělem a s ohlušující silou bouřila mým ztopořeným údem. Myslel jsem, že každým okamžikem vybuchnu, aniž by se k němu její omamné dotyky přiblížily. Chtěl jsem být v ní a chtěl jsem aby, ona byla ve mně. Chtěl jsem ji pít, stejně jako jsem chtěl být svým výstřikem její součástí. Hrudník se mi zdvíhal, jak jsem s námahou vpouštěl do plic každý doušek vzduchu a zbytečně tak odváděl mou pozornost od laskavé péče rusalky. Jistě to byla rusalka, kdo jiný by si se mnou dokázal takhle hrát?

" Můj, princi," šeptla mi do ucha. "Chceš můj polibek?" Tisíce drobných vášnivých úst se dotýkalo mojí kůže, jemné prsty mi masírovaly zátylek a dlouhé tahy jazyka omývaly má hýždě a má stehna. Věděl jsem, co její otázka znamená. Chci její smrtící polibek? Jenže já si tu otázku přeložil jinak. Chci se dostat do ráje ještě před svou smrtí?

"Ano," zachroptěl jsem.

Voda mě obklopila. Přelila se přes mé oči a narážela do semknutých víček. Naplnila mi ústa i nos a já ji plnými doušky polykal. Zaplavila svým ohlušujícím tichem mé uši. Pohltila svým horkem mou kůži. Hladila mě po tvářích. Jehličky chladu se mi zarývaly do ramenou a jemně přejížděly po krku, jako nehty rozvášněné milenky. Moje víla mě náruživě líbala, naplňovala má ústa svou sladkostí, hladila svým jazykem rty. Hrála si s mými bradavkami, tiskla pevnými dlaněmi můj pas, chtivě přejížděla po zatínajících se svalech na pažích. Její vlasy mě lehce šimraly na ramenou.

A konečně, konečně… její horko obemklo můj penis, laskalo ho pomalými dráždivými tahy, mučilo ho jako pírko lehkými dotyky. Všechny svaly v těle jsem měl napjaté, ústa by křičela v touze po uvolnění, ale byla plná. Cítil jsem její dotyk i uvnitř. Cítil jsem, jak mojí pulzující krví doputovala až do středu mého vzrušení. Cítil jsem, jak mé vzrušení ze vnitř chladí, aby nepřeteklo. Cítil jsem prudké vášnivé nárazy dráždící naběhlé mužství. Zahltila mě vášnivá agonie. V krku mi bublal křik. Volal jsem po uvolnění, volal jsem po vzduchu. Oheň se rozhořel v mých plicích a přidal se k ohni, který spaloval mou kůži a mé smrštěné svaly. Moje agonie mohla trvat věčnost, stejně jako několik sekund. Vášeň proměňující se v nádhernou bolest. Tohle byl skoro ráj, který mi byl němě přislíben.

Vybuchl jsem a na jeden krátký, pomíjivý okamžik jsem v ráji byl. Pak se ode mě jeho brány vzdálily. Svaly se uvolnily a já se pomalu snášel ke dnu. Otevřel jsem oči a pozoroval své sémě mísící se s ní, s mou Rusalkou. Pohled mi rychle zastírala temnota a já s posledním zábleskem vědomí zaznamenal, necitlivé prsty, obemykající se kolem mojí paže a sílu táhnoucí mě zpět do světa nad hladinou.

Další díl zde
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KadetJaina KadetJaina | Web | 19. června 2011 v 21:38 | Reagovat

??? Zajímavé, jak se dostáváme k fantastičnu, má to úplně jiný spád a nádech. Četlo se samo a líbilo se. Zvláštní přání, taková rusalka :-D

2 KatyRZ KatyRZ | Web | 19. června 2011 v 21:43 | Reagovat

[1]: asi je vidět, v čem jsem doma že? ;) dík

3 Veverka Veverka | Web | 21. června 2011 v 17:49 | Reagovat

Pokud dobře chápu, tak Rusalka je jeho fantazie? ;-)

4 KatyRZ KatyRZ | Web | 21. června 2011 v 17:51 | Reagovat

[3]: Kdo ví? ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama