Fejetony, povídky, fotky a ostatní výsledky mé duševní práce ;)

Dům rozkoše 7 - Paleček k mým službám

13. července 2011 v 17:59 | KatyRZ |  Dům rozkoše

18+

Druhá část erotické povídky na přání. Všechny varuji, že se nejedná o žádné lehce erotické vyprávění a speciálně muže varuji - NEČÍST NA VEŘEJNOSTI ;).

Předchozí část zde
První část série zde

Vypravění o ženě, která prachsprostě využívá malinkého mužíčka k vlastnímu ukojení pod perexem.


Pozorovala jsem tu malou postavičku mezi svýma nohama a opájela se pocitem vlastní moci. Mezi stehny mu trčelo směšné párátko, které bylo do té doby jistě jeho chloubou. Neočekávala jsem od něj nic zvláštního a tak se mé myšlenky zatoulaly k představám o skutečných mužích. Přemýšlela jsem, kde v tomhle zvláštním domě asi nějakého najdu a pozorovala trpaslíka, kterak si to mezi mýma nohama rázuje kamsi dolů.

Doputoval až k mému chodidlu a pohladil ho. Škubla jsem sebou a zachichotala se. Zamračil se na mě, ale do příštího doteku už dal podstatně víc síly a já slastně zamručela. Ani netušil, jak příjemné to po procházce na těch zatracených jehlách bylo. Prožívala jsem si malou soukromou extázi, zatímco ten drobek se pořádně potil. Bylo mi ho trochu líto a tak jsem se pro něj natáhla, abych mu políbila podbřišek. Byl to pravý francouzský polibek, takže mu ten jeho ptáček opět pěkně trčel. Postavila jsem si ho na ňadra a pobaveně ho pozorovala.

Nepromarnil příležitost a vrhl se k mým bradavkám. Lehl si na mé prso a otíral se o něj celým tělem. Třel se tvářičkou o můj dvorec a já zjistila, že se mi to líbí, minimálně stejně tak, jako mé ztopořené bradavce. Jeho malá ústa se snažila bobtnající bradavku obejmout a drobné zoubky se do ní zakusovaly. Zavrněla jsem a popadla ho za tělo.

Jemně jsem s ním přejela po svém pohlaví. Chloupky mi pomalu dorůstaly, takže to asi nebylo úplně bezbolestné, ale co - je to chlap, musí něco vydržet. Po tváři se mi rozlil škodolibý úsměv. Mačkala jsem si ho k poštěváčku, projížděla jím mezi pysky, ale brzy mě to přestalo bavit. Bylo to jako používat uměláka. Udělej si sám. Proto tu přeci nejsem. Pustila jsem ho a znovu ho pobídla: "Snaž se trochu."

Tentokrát se nevydal na žádnou vzdálenou pouť, ale s vervou se mi vtiskl mezi nohy. Mám podezření, že toho svého ptáčka zabořil do mě, ale nemohli jsme to cítit ani jeden. Mazlil se s mými závojíčky, otíral se o ně tělem a mě z úst unikl první vzdech. Nadzvedla jsem se trochu víc, abych měla lepší výhled.

Oběma dlaněmi stáhl kůži z mého poštěváčku a otíral se o něj tváří. Taková slast a bolest. Tvář vystřídala zarostlá hruď a můj dech se povážlivě zrychlil. Když jsem viděla, jak otvírá ústa dokořán a stejně nemá šanci do nich moji napuchající touhu dostat, ucítila jsem krůpěje svojí šťávy na stehnech. Ani jemu to vlhko neuniklo a okamžitě se o něj otřel.

Přenesl svou pozornost o kousek níž. Cítila jsem jeho drobné ručky na krajích svojí dírky. Přejížděl po nich a roztahoval ji. Ucítila jsem ho uvnitř. Bylo to zvrácené. Dál už jsem si mohla jen představovat, jak jeho hlava zabředá hloub, jak se mu vlasy lesknou mojí šťávou, jak lapá po vzduchu. Jeho pohyby byly příliš nicotné, příliš dráždivé, k nevydržení.

Vměstnala jsem za jeho záda dva své prsty a přitiskla ho tak ke stěně pochvy bez možnosti úniku. Zajížděla jsem prsty dovnitř a ven ve vzrušujícím rytmu a cítila zoufalé škubání jeho těla. Líbila se mi jeho bezmoc. Líbily se mi jeho rychlé pohyby. Dovnitř a ven v klouzavé masáži jeho zad. Ozvalo se mé vášnivé zasténání. Pomohla jsem mu na světlo dřív, než mu začalo jít o život.

"Poštěváček," přikázala jsem, zatímco jsem ho k sobě tiskla, aby si snad nemyslel, že může odejít. Lapal po vzduchu, ale jeho úd byl naběhlí vzrušením. I jeho tělo zachvátila vášeň a tak se teď na mě vrhl s veškerou svou silou. Třel mě, líbal a lízal a já nechala slast proudit za zavřenými víčky. Vrchol se blížil příliš rychle a tak jsem ho od sebe odtrhla. Nadzvedla jsem se a položila ho pod svůj zadeček. Jeho tělo se krásně vměstnalo do mé rýhy tak, že měl nohy mezi mými závojíčky. Přitlačila jsem, abych ho cítila na konečníku. Jeho ruce i ústa se okamžitě dala do práce, ale já přitlačila ještě víc a třela se o něj.

Přemýšlela jsem, jak si tyhle zvrácené okamžiky užít ještě o něco víc a natáhla se pro kalhotky. To že jsem cítila potřebu svazovat si zadeček v elastické látce, aby vypadal pevnější, se mi teď náramně vyplatilo. Trpaslík v nich byl uvězněn bez možnosti pohybu.

Natáhla jsem na sebe rychle halenku a sukni, s podprsenkou jsem se neobtěžovala a vyrazila jsem na průzkum. Jsem přeci v domě slibujícím splnění erotických snů. Musí tu být někde něco, co moje vzrušení ještě prohloubí.

Zatímco jsem kráčela chodbou, cítila jsem maličké mužské tělo peroucí se s mými půlkami a snažící se probojovat ven z mých kalhotek. Jeho snaha byla marná. Dorazila jsem do velkého nezastřešeného sálu a posadila se k baru. Neměla jsem žízeň, jen se mi líbila ta představa, jak trápím svého malého společníka. Objednala jsem si víno a přemýšlela, jaký výraz mám asi v obličeji, zda se mé rty lesknou vzrušením. Všimla jsem si stolu s jídlem a šla si pro něco k snědku. Ten malý hajzlík mezi tím vyhrál svůj boj. Tedy vyhrál je silné slovo. Podařilo se mu dostat se dolů, ale pevné okraje kalhotek mu nic dalšího neumožnily.

Vrátila jsem se na své místo u baru a slastně zaznamenala trpaslíčkovu skvělou polohu. Seděl tváří k mojí kundičce a bojoval o vzduch.

Do rytmu hrající písně jsem pohybovala stehny a posouvala si ho tak v kalhotkách nahoru dolů. Před očima se mi pomalu zatmívalo a já se opět blížila k vrcholu. Mého předloktí se dotkla drobná, obyčejná dívka a s malým úsměvem mi podávala lahvičku. Zaujatě jsem si prohlédla etiketu a po tváři se mi rozlil úsměv.

S hřejícím, živoucím nástrojem k ukojení ve spodním prádle jsem se vydala zpět do pokoje. Jen v kalhotkách jsem se natáhla na postel a mazlavou tekutinou z lahvičky si ze zvědavosti potřela ňadra. Kůži se mi rozeběhla horkost a vystřelila mezi má stehna, aby pomohla bojujícímu mužíčkovi.

Stáhla jsem si kalhotky a pozorovala drobka ležícího na prostěradle a lapajícího po vzduchu, byl celý upatlaný a pomačkaný. Chytila jsem ho za ruce a namočila do lahvičky. Jen hlavu jsem ušetřila. Z hrdla se mu vydral křik, bolest promísená s nezvladatelným vzrušením. Lubrikant s příměsí chilli, musel prokrvit jeho tělo a jeho ptáčka dohnat na pokraj šílenství.

Už jsem ho nemínila šetřit. Nacpala jsem si jeho kluzké tělo do sebe a během prudkých přírazů jsem slastně lapala po vzduchu. Hořela jsem. Cítila jsem každý jeho dotek, každý záchvěj jeho strachu o holý život i touhu po jeho vlastním uvolnění.

Vyndala jsem ho a znovu namočila do lahvičky, abych si jeho tělem nanesla tu zázračnou tekutinu na poštěváček. Taková nádhera, takový oheň.

Trpaslík si vylezl na mou buchtičku a svým ptákem třel můj zduřelý poštěvák. Chtěla jsem zavřít oči a poddat se extázi, ale nemohla jsem odtrhnout pohled od jeho pulzujícího vzrušení. Tiskl si k němu mou kůži, mazlil se a pohyboval boky ve stále rychlejším tempu.

Mé krátké chloupky zkrápěl výbuch jeho vyvrcholení a jeho tělíčko se skácelo dolů. Nepřestával se ale pohybovat a tak jsem už neváhala ani okamžik a na zavřená víčka jsem nechala promítnout barevná kola uvolnění.


Pokračování zde
 
(Erotická povídka - mikrofílie či makrofílie)
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 MadameBijou MadameBijou | Web | 13. července 2011 v 18:09 | Reagovat

Perfektní. :-)

2 KadetJaina KadetJaina | Web | 13. července 2011 v 18:26 | Reagovat

Au, chilli :-D ... Porvala ses s tím dobře :)

3 KatyRZ KatyRZ | Web | 13. července 2011 v 19:21 | Reagovat

Nevím proč, ale přišlo mi to příliš explicitní, jenže v tomhle formátu postav - co s tím jiného? :D Dík.

4 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 23. ledna 2012 v 19:18 | Reagovat

Teď jsem se pročetla od první kapitoly až sem a musím semknout pomyslný klobouk. Úžasný nápad a skvělá realizace, píšeš moc čtivě a samotný příběh napíná, vzrušuje a člověk musí vědět, jak to bude pokračovat dál. Dřív jsem nic takového nečetla.
Typ povídky, co se nad spoustou fantastiky a fan fiction zaručeně vymyká. :)
Ale další díly si nechám na později, dnes už ne. :D

5 KatyRZ KatyRZ | Web | 23. ledna 2012 v 19:21 | Reagovat

[4]: Díky a přijď zase ;).

6 NT NT | 28. března 2012 v 15:42 | Reagovat

Dokonalé. Člověk by mu hned záviděl...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama