Fejetony, povídky, fotky a ostatní výsledky mé duševní práce ;)

Únor 2012

Předškolákovy týdeníčky v praxi

23. února 2012 v 22:21 | KatyRZ |  Rychlovky
Naše Adrianka absolvovala zápis do první třídy. O tom, zda do ní skutečně nastoupí, se definitivně rozhodne po návštěvě pedagogicko-psychologické poradny. Ačkoli kromě paní ředitelky ve školce k odkladu nikdo nevidíme důvod, nechceme nic riskovat. Každopádně byla jsem svým okolím "správně vyděšena". Dostaly se ke mně řeči typu: "Dneska je ta první třída pěkně těžká. Děti se toho učí strašně moc. Víc, než jsme se učili my. Pokud dítě nezvládne rozjezd, bude to mít těžké."

Odhalení ze snů

19. února 2012 v 17:42 | KatyRZ

Tohle povídání je hodně osobní, takže pokud nejste na nic takového zvědaví… ;)

Včera se mi zdál jeden z těch podivných, jednou za čas se opakujících snů a já si náhle něco uvědomila. Ty sny mají význam. Jsou lidé, kterým tohle přijde jako samozřejmost. Jiní se zase ušklíbnou. Pro mě byly tyhle sny dlouhé roky spíše nepříjemnými společníky, ve kterých jsem žádný hlubší význam nehledala.

Včera jsem si ale uvědomila, že ty sny celou tu dobu poukazují na mou vnitřní nespokojenost, kterou si vědomě odmítám přiznat.

Spisovatelé na blog.cz

18. února 2012 v 17:57 | KatyRZ

A víte, že celé tohle haló začalo proto, že jsme použili pro píšící blogery označení pisálek? Použít slovo spisovatel se nám zdálo příliš arogantní. Devalvující se to zdálo Edtih Holé (netřeba představovat) a myslím, že to v jejím případě je o způsobu jakým přemýšlí. Hodně by mohly napovědět její články Jak si správně přát.

Spousta těch, kteří byli na srdci blogu propírání - tzn. píšící blogeři - říkali, že se raději nazvou pisálky, než ze sebe dělat něco, co nejsou. A to i včteně Matta, kterého si nedávno vzal někdo do pusy tímto stylem: "Zato nevim nevim, jak se tím hrdlem věčnosti protáhnou všichni ti Matthiasové, Sikarové, Temnářky, a další velcí spisovatelé současnosti, kteří se tak ráčí titulovati." v komentářích zde. Matt byl přitom jedním z prvních, který napsal, že je slovo odpovídající, protože většina "pisálků" včetně jeho nic lepšího není. Nevšimla jsem si, že by se kdy Sikar, či Tereza sami titulovali spisovateli, ale kdyby ano - řekla bych, že odpovídají definici podle Standy. Pokud někomu leží v žaludku blog spisovatelů, pak vězte, že každý z nás byl osloven jeho původní autorkou Miselle s tím, že se jí líbí naše práce a chtěla by nás na tomto blogu prezentovat (bylo to poprvé, kdy jsem se s Miselle virtuálně setkala, takže opravdu nešlo o "protekci ze známosti"). Takže když to vezmeme kolem a kolem - dokonce splňují i další část definice - někdo je tímto slovem tituloval.

Nošení miminek a jak cestovat ve sněhu

16. února 2012 v 19:51 | KatyRZ
Nosit, či nenosit to je na rozhodnutí každé maminky. Podělím se o své zkušenosti.

Tohle je Klárinka. Brzy po porodu jsme vyrazili po výletech. Já měla své miminko pořád u sebe a ono mělo svou maminku. Tady je Klárce asi týden.


Když jsem sháněla první babyvak, mladá paní v prodejně dětského zboží se zhrozila, že nošené děti jsou mamánci, závislí na maminčině sukni. Tak jak to u nás dopadlo?

Nádherná miminka a obě moje

15. února 2012 v 22:35 | KatyRZ
Tak mi tu nafoukanost dopřejte ;). Dneska jsem narazila na nějaké starší fotky a tohle jsou moje holčičky. Ne, nejsou to dvojčátka a opravdu jsou dvě. Focené je to s rozdílem dvou a půl roku.


Vlevo je má mladší Klárka a vpravo má starší Adrianka.

Pamatuju, že pár minut po porodu té druhé, když mi ji dali do náruče, jsem cítila trochu zklamání. Přeci jen devět měsíců se s tím dřete, pak ten porod a ono to nakonec vypadá stejně jako to první, jen to má tmavší vlásky ;). Samozřejmě, že čím jsou starší, tím jsou rozdílnější. I tady, kde jsou oběma čtyři měsíce je už rozdíl vidět :).

Jiří Kulhánek - Vyhlídka na věčnost

11. února 2012 v 22:11 | KatyRZ |  Recenze - knížky a příležitostně i nějaký film

Tak na úvod si dáme hláškoidní anotaci z přebalu knihy: Žijí mezi námi - známe je z televize, z rozhlasu i z novin - mluvčí. Ovšem pouze jeden z nich je pan Mluvčí, ale na toho v hromadných sdělovacích prostředcích nenarazíme. Pan Mluvčí totiž příliš nemluví, pan Mluvčí pouze vyřizuje vzkazy, a když s tím začne, slunce skryje tvář a pohřební služby přecházejí na dvojsměnný provoz. Trojsměnný.


Na nového "Mistra Kulhánka" jsem se těšila a běžela si ho koupit hned první den, kdy se objevil na pultech knihkupectví (ještě že tak, celý náklad byl prý do týdne vyprodaný). Nálada na něj pak ale ne a ne přijít a já přečetla další tři knihy, než jsem se k němu odhodlala.

Začalo to obvyklou dávkou hnijícího masa, krve a zbraní. A já se na knížku otráveně mračila. Nemohla jsme se začíst a říkala si (pokolikáté už), že prostě stárnu. Jenže pak konečně přišlo vysvětlování. Budování zápletky. A já byla konečně ve svém živlu.

Soutěž pro jazykové talenty a anketa pro romanopisce

11. února 2012 v 21:01 | KatyRZ |  Psaní o psaní
Zdravím všechny pisálky. Aaaaa. Zase to slovo. Když mně se líbí. Je takové libozvučné, vypovídá o tom, že píšeme a přitom je skromné. Prý je ale devalvující. To už se mi líbí méně. Nechci nikoho z vás proboha devalvovat. Tak víte co? Vymyslete nějaké lepší slovo...

Projekt: Kritika vyhlašuje soutěž s názvem: Na počátku bylo slovo. Podrobnosti najdete tady a budu ráda, když se zapojíte se svou troškou do mlýna. Stačí být kreativní a mít cit pro češtinu.

Jak jsem zničila svou rodinu

4. února 2012 v 17:58 | KatyRZ
To si takhle jednou z jara začnete pěkně kašlat, dostaví se nějaká ta teplotka a vůbec - je vám na draka. Jste doma na mateřský, takže vám je neschopenka k ničemu, čili že se ani neobtěžujete k lékaři. K čemu taky? Léky na odkašlávání si umíte koupit taky. První dny se vám doma snaží manžel ulevit (samozřejmě, když je manžel v práci, o děti se stejně staráte vy) a vy vyspáváte, co můžete. Jenže po dvou třech dnech, už tělo nebolí tolik a vy se cítíte špatně, že necháte v domácnosti běhat manžela, který chodí denně do práce. Venku vystrkuje první růžky sluníčko, na které jste se tolik zimních měsíců těšili… Přece kvůli vám nebudou sedět dětičky zavřené doma.