Fejetony, povídky, fotky a ostatní výsledky mé duševní práce ;)

(Ne)důležitost počtu napsaných písmenek

21. září 2012 v 18:58 | KatyRZ |  Psaní o psaní

Pod posledním zápiskem do mého literárního deníčku se mi objevil komentář:
"Proč je ti tak důležitej počet znaků?", který byl okamžitě následován jedním téměř shodným. Má první reakce byla odepsat, že důležitý není a přidat vysvětlení o co v Literárním deníčku jde a jak to vzniklo.

Jenže pak jsem si uvědomila, že tu pro mě určitá důležitost je. Už dříve jsem říkala, že deníček nepíšu ani tak kvůli motivaci, ale spíše proto, že se psaním zabývám tak intenzivně, že si o něm taky čas od času potřebuju popovídat. Cítila jsem z otázek určitý druh moralizování (i kdyby to nebyl záměr jejich autorů ;)) ve smyslu: "Tady nejde o to kolik, ale jak dobře. Přestaň se plácat po ramínku za počty." Ale víte co? Zjistila jsem, že mi sledování pokroků, které jsem v textu učinila, dělá radost. Takže ano plácám se trošku po ramínku a nevidím na tom nic zlého, protože nepíšu proto, abych napsala dlouuuhou knihu .


Dokud jsem si nezačala pokroky zapisovat, měla jsem stále pocit, že píšu málo, že psaní zůstává na mrtvém bodě a to víceméně do okamžiku, kdy byl příběh hotový. Na konci jako bych měla pocit určitého upachtěného ulehčení, že jsem to přeci jen dokázala dotáhnout do konce. Jenže teď, kdykoli se podívám na předchozí zápisek literárního deníčku, abych si zkontrolovala, odkud mám začít s počítáním, zjistím, že jsem v příběhu postoupila mnohem více, než jsem si byla vědoma. Je to jako nová úroveň radosti ze psaní. Pokaždé si říkám: "Ty jo, děj se hodně posunul, to je fajn." Pookřeju a mám chuť psát dál.

A kromě téhle nové radosti a nakonec vlastně výtečné motivace, je tu ještě jedna záležitost, kterou v důsledku považuju za skutečně nejdůležitější. Mnohokrát mi bylo u mých prací vyčítáno, že jsem u konce nabrala zběsilé tempo (jak už jsem také několikrát objasňovala, jde i o to, že mám vždy dojem, že čtenář už musel všechny mé záměry odhalit), takže jsem se pak k textům vracela a závěr upravovala. Ta potřeba rychle se přiblížit konci, abych si dokázala, že je má vůle dostatečná k uzavření příběhu, zmizela. Díky tomu, že vidím dílčí pokroky, víc své výdrži důvěřuji a mám větší touhu s textem si hrát až do konce.

Pořád se o psaní i o sobě učím něco nového…
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 21. září 2012 v 19:12 | Reagovat

Asi je sledování počtu znaků dobrá pomůcka. Já je nesleduju, dokud se mě nezeptají v redakci, kolik že to má normostran. Pak se leknu, neboť většinou jich napíšu víc, než je vykalkulováno. Když píšu sleduju, kde jsem v příběhu ale ne normostrany, nemám totiž čísla ráda. O_O

2 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 21. září 2012 v 19:16 | Reagovat

Přesně tak, proto jsem se taky rozhodla začít si to zapisovat. :-)

3 Matthias Matthias | E-mail | Web | 21. září 2012 v 19:37 | Reagovat

počet znaků je nesmírně důležitý

4 KatyRZ KatyRZ | Web | 21. září 2012 v 19:45 | Reagovat

[3]: Nepřekrucuj :D.

5 Em Age Em Age | Web | 21. září 2012 v 19:50 | Reagovat

Kdyby mi někdo položil stejnou otázku, nezávisle na tvým článku bych odpověděla asi to, že pokud se chci ve psaní zlepšovat a nepsat jenom půl stránky za den, jistej záznam mých "písmenek" (do děníku si zaznamenávám počet slov, ne písmenek) miv tom pomůže, dám jakousi výzvu sama sobě. Tak, Moniko, zítra napíšeš víc a kvalitněji. :-D
Myslím, že ve psaní je důležitá jak kvalita, tak kvantita. :-)

6 Em Age Em Age | Web | 21. září 2012 v 19:51 | Reagovat

[5]: ...a omlouvám se za překlepy, píšu rychle a nekontroluju si to po sobě. :(

7 Matthias Matthias | E-mail | Web | 21. září 2012 v 20:00 | Reagovat

[4]: Nemyslím, že bych si něco odnesl z povídky dlouhé 35 znaků.

Nemyslím, že bych zaplatil za román, co by měl 68 znaků.

Nemyslím, že by mi hrdina dovedl přirůst k srdci na 120 znacích.

8 KatyRZ KatyRZ | Web | 21. září 2012 v 20:05 | Reagovat

[5]:Tak člověk se musí taky vypsat.

[7]: Ano - to je ale zase jiný pohled na věc ;).

9 Matthias Matthias | E-mail | Web | 21. září 2012 v 20:09 | Reagovat

[8]: nesouhlasím hlavně tím, že "není důležitá kvantita, nýbrž kvalita"

Kvantita je podle mě jeden z prvků kvality.

10 KatyRZ KatyRZ | Web | 21. září 2012 v 20:19 | Reagovat

[9]: Nesouhlasíš? :) Není důvod. Šlo mi vysloveně o to sledování pokroků. To jak to bereš ty je trochu jiný úhel pohledu a tam bych se na to dívala jinak a jinak bych se vyjádřila. Ano, počet znaků je důležitý. S tvým posledním výrokem naprosto souhlasím.

11 Matthias Matthias | E-mail | Web | 21. září 2012 v 20:20 | Reagovat

[10]: dobře

12 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 21. září 2012 v 20:33 | Reagovat

Já počítám NÁ znaky.

13 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 21. září 2012 v 20:34 | Reagovat

[10]: Sledování pokroků je pokrokové.

14 KatyRZ KatyRZ | Web | 21. září 2012 v 20:39 | Reagovat

[13]: Jsem moderní žena ;).

15 Aura Aura | E-mail | Web | 9. října 2012 v 18:36 | Reagovat

Tak tak:) Já s deníčkem teprve začínám tak uvidíme zdali to bude mit vyznam :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama