Minule jsem hlásila, že jsem se konečně dočkala publikování své povídky ve sborníku Dračí řád - Času navzdory. Teď je na čase podělit se s vyprávěním a pár fotkami ze křtu sborníku, který proběhl v sobotu 2. 2. 2013 na PragoFFestu.
Jela jsem do Prahy s horečkou, ale s pocitem, že když se na tu událost takovou dobu těším (nejen křest, ale také rande s Daletth a pokec s lidmi z redakce MFantasy), nemůže mě přeci ani ta pitomá chřipka odradit. Na rameni jsem táhla kabelku plnou knih na půjčení Daletth a brašnu s foťákem (takže jsem to měla i s tělocvikem).
Vyrazila jsem z Jablonce v osm ráno a stejně jsem měla dojem, že jsem si Daletth užila zoufale málo (to je tak když se vídáme dvakrát do roka). Po hodince v pizzerii jsme vyrazily k Modré škole v Hájích a před vchodem se sešli s klukama z redakce (tedy abych někoho neurazila s panem šéfredaktorem Hawkem a jeho zástupcem Macíkem ;)) a několika dalšími autory povídek či ilustrací ze sborníku. Jako obvykle jsme se s Daletth tak bály moravského objímaní (to jsme my nekontaktní seveřanky ;)), že jsme představování raději vynechaly a pak jsme se snažily domyslet si, kdo je kdo.
Hawk nás úspěšně protáhl dovnitř a pak už následoval nájezd nadšených autorů na stánek nakladatelství Zoner Press, kde jsme si mohli pořídit sborník a konečně si ho ohmatat. Se svým požadavkem sedmi kusů jsem své okolí zaskočila a okamžitě jsem se stala terčem vtipných poznámek: "Jeden sborník do obýváku, druhý do ložnice..." Co na to můžete říct? Snad jedině pravdu. "Ne, takový narcis fakt nejsem. Mám jen hodně fanoušků." ;) První sborník dostala Daletth a zbytek zůstal smutně ležet v knihovně, protože jsem marod nejen já, ale i všichni kolem. Už se těším, až ho budu moct předat.
Následovalo posezení, které se zvrhlo v autogramiádu. Musela jsem se smát. O tomhle jsem vždycky snila, a že se toho dočkám hned u první publikované povídky jsem vážně nečekala :D. Takže všechny sborníky kolovaly od jednoho autora ke druhému a vzájemně jsme si je podškrábli.
(Fotečka od Hawka)
Redaktorka Hana Fruhwirtová, která měla sborník na starost si vyžádala hromadné focení, takže jsme se všichni naaranžovali na jednu zcela přirozenou fotečku se sborníky v ruce :D.
A pak už byl pomalu čas na křest, jenže učebna, ve které se měl konat byla obsazená. Chvíli jsme postáli za dveřmi a pak odvážně vstoupili do přednášky Petry Neomillnerové. Sedělo tam i několik dalších autorů fantastiky. Nikdo se nezvedl, všichni zůstali na svých místech a redaktorka okamžitě zareagovala a požádala Petru Neomillnerovou, aby se sborníku stala kmotrou.
(Fotila Daletth)
A tak se sborníku dostalo kapky sladkého moravského vína z rukou slavné kmotry a poté následovala debata se zkušenými autory na téma soutěží, jejich hodnocení a na téma začátečníků mezi autory všeobecně. Kamarádka poznamenala, že to musela být zajímavá debata a já jí na to řekla, že to byla sranda. Mám ráda ty lidi kolem fantastiky - nikdo by o nich nemohl říct, že jsou to suchaři.
Následovalo posezení se členy redakce - sešli jsme se celí čtyři. Bacily bohužel řádí na všech frontách. S klukama byla taky sranda. No a pak jsme s Daletth ještě zdrhly do cukrárny na poslední holčičí půlhodinku, než byl čas jet zase domů (s kabelkou plnou sborníků a knih půjčených od Daletth ;)).
Návrat do reality nebyl moc pěkný - dcera doma odpadla s vysokými horečkami a v neděli jsme skončili na pohotovosti poté, co se dusila a ztrácela vědomí... Proč se mi pořád někdo diví, že mám fantasy tak ráda?
Jsem hrozná, já vím.
Matthias | 
Já se nedivím...
A hlásím, že já většinu času jsem suchar