Fejetony, povídky, fotky a ostatní výsledky mé duševní práce ;)

Děkuju

3. ledna 2019 v 11:23 | KatyRZ |  Rodina a vztahy

Nějaké nutkání mě stále pudí zamyslet se nad úspěšností předchozího roku v písemné formě. No bodejď by ne. Na takový rok by si asi člověk měl vytvořit písemnou památku. Po předchozích letech, kdy se z bolesti zrodilo mé nové já, přišel konečně rok, který tu změnu zúročil.


Vztah s mým dvojplamenem konečně funguje, alespoň do takové míry, do jaké vztah dvou lidí, kteří si zrcadlí své vnitřní boly fungovat může. Rozuměj tomu - jsme šťastní jako blechy v psím kožichu. Už víme, co jeden pro druhého znamenáme a i to samotné vědomí, že tu nejsme od toho, abychom jeden druhého vodili za ručičku, nám to usnadňuje.

Proměnou prošel i můj vztah s mou starší dcerou. Konečně jsem skutečně pochopila, co to opravdu znamená respektovat druhého, takový jaký je, milovat bezpodmínečně. Posunuly jsme se správným směrem od partnerského vztahu k rodičovskému.

Srovnala jsem si vnitřní postoj ke své matce. Prožila jsem ve vztahu k ní moc krásné období, když jsem ji viděla alespoň na chvíli jít správný směrem a stát na vlastních nohou.

Konečně jsme pochopila, co v životě způsobují pochybnosti a strach. Začala jsem věřit nejen sobě, ale i životu. Uvěřila jsem tomu, že si zasloužím ve svém životě také hojnost. A život mi to vrátil. Moc za to děkuju.

To, že jsem se vrátila sama k sobě, k mé duši mi značí i návrat k mým snům. Znovu jsem tam, kde před dvaceti lety, znovu mám možnost stát se trenérkou… Věnovat se něčemu, co dává smysl. Být tu pro lidi a s lidmi, kteří mi mou energii vrací.

A hlavně! Vydala jsem knihu. Můj největší sen se splnil. Stavidla mojí fantazie se po šesti letech znovu otevřela a já zase můžu psát. A nekonečně mě to baví!

A poslední, co bych ráda zmínila je taková "maličkost". Nové tetování. Císařovna, jedna z postav, které mám už roky v hlavě a v některých povídkách. Má pro mě ale větší význam. Provedla mě mou proměnou. Pomohla mi uvěřit. Bohyně.

V návaznosti na to mě napadá, že se vše odvíjelo od bezpodmínečné lásky, kterou konečně cítím sama k sobě. Vím, že ještě musím dořešit vnímání svého otce, který má nade mnou stále ještě moc. Ale první krok je uvědomění.

Děkuju Bohyně (vesmíre, andělé, osude - každý jak chcete ;))
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama